ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA - co dostanu a co musím zaplatit

Zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění, o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který nabyl účinnost dne 1. ledna 2001, stanovuje provozovateli distribuční soustavy v § 25 odst. 11 (kromě dalšího) připojit k distribuční soustavě každého a umožnit distribuci každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy.

Prováděcím právním předpisem stanovující podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a též odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, včetně podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu je vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě v platném znění.

Napájení elektrických instalací objektů je řešeno připojením k vedení příslušného provozovatele distribuční soustavy. U objektů charakteru bytových domů jde převážně o přímé připojení řešené kabelovým vedením (smyčkové případně koncové připojení). U objektů jiného charakteru (rodinné domky, rekreační objekty, menší průmyslové provozovny a další) bývá připojení odběrného elektrického zařízení odběratele k rozvodnému zařízení provozovatele příslušné distribuční soustavy řešeno pomocí elektrické přípojky nízkého napětí.

Základní ustanovení pro provedení elektrických přípojek

Ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. § 45 (energetický zákon, v platném znění) slouží elektrická přípojka nízkého napětí k připojení jedné nemovitosti, v případě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Při připojení odběrného elektrického zařízení pomocí smyčky (smyčkové kabelové připojení) se nejedná o přípojku.

Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.Ve smyslu poslední novely energetického zákona provedené zákonem č. 158/2009 Sb. s platností od 4. července 2009 zřizuje elektrickou přípojku nízkého napětí (§ 45 odst. 2) na své náklady:

a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy;
b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy;
c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

Poznámka:
Zvláštním právním předpisem se ve smyslu výše uvedeného rozumí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V tomto zákoně se rozumí:

- zastavěným územím - území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona, nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“),
- nezastavěným územím – pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
- zastavitelnou plochou – plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Dle vyhlášky č. 51/2006 Sb. § 12 se délkou elektrické přípojky rozumí délka nejkratší stavebně a technicky proveditelné trasy přípojky promítnuté do půdorysu mezi místem odbočení z distribuční soustavy a hlavní domovní pojistkovou nebo hlavní domovní kabelovou skříní. Do délky elektrické přípojky se nezapočítává její část vedená vertikálně.

Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku. Pokud nemá majitel vlastní kvalifikované pracovníky pro tyto úkony, může písemně požádat provozovatele distribuční soustavy, který má dle zákona povinnost elektrickou přípojku za úplatu provozovat, udržovat a opravovat. Elektrická přípojka nízkého napětí musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou a Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy (PPDS), schválenými Energetickým regulačním úřadem. Tato pravidla v příloze 6 stanoví standardy připojení zařízení k distribuční soustavě.

Českou technickou normou řešící navrhování, zřizování a rekonstrukce elektrických přípojek a stanovující podmínky pro připojení přípojek na rozvodné zařízení příslušného provozovatele je ČSN 33 3320 Elektrické přípojky, platná od 1. 6. 1996, doplněná o Změnu 1 z května 1997.

Stanovení počátku a konce elektrické přípojky

Ze zákona č. 458/2000 Sb. a PPDS vyplývá, že elektrickou přípojkou se rozumí elektrické zařízení, které je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení; začíná odbočením od rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy směrem k zákazníkovi. Odbočením se rozumí odbočení od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici, vychází-li přípojka z elektrické stanice.

Poznámka: Odbočení od spínacích prvků nebo přípojnic, začíná-li elektrická přípojka v elektrické stanici, lze upřesnit s tím, že přípojnice jsou rozvodným zařízením provozovatele distribuční soustavy, upevňovací šrouby, svorky apod. jsou již součástí přípojky.

Mimo elektrické stanice začíná elektrická přípojka odbočením od venkovního nebo kabelového vedení distribuční soustavy.

PPDS a ČSN 33 3320 upřesňují odbočení od distribuční soustavy následovně:

- odbočením od venkovního vedení (jakékoliv konstrukce) se rozumí, že vodiče hlavního vedení jsou součástí zařízení provozovatele distribuční soustavy. Připojovací svorky (jakéhokoliv provedení) jsou již součástí přípojky. Odbočný podpěrný bod (byť byl zřizován současně s přípojkou) je součástí hlavního vedení, tj. rozvodného zařízení provozovatele;
- odbočením od kabelového vedení se rozumí:

a) odbočení v rozpojovací jistící skříni kabelového vedení v majetku provozovatele distribuční soustavy z jedné samostatné sady pojistek (sady jisticích prvků),
b) odbočení z kabelového vedení provozovatele distribuční soustavy T-odbočkou (kabel je součástí zařízení dodavatele elektřiny, kabelová T-odbočka jakékoliv konstrukce je součástí přípojky).

Dle zákona č. 458/2000 Sb., PPDS a ČSN 33 3320 končí elektrická přípojka nízkého napětí standardně v přípojkové skříni, není-li dohodnuto jinak. Tyto skříně – hlavní domovní pojistková skříň (je-li přípojka provedena venkovním vedením) a hlavní domovní kabelová skříň (je-li přípojka provedena kabelovým vedením) jsou součástí přípojky. Umisťují se na objektu zákazníka (majitele nemovitosti) nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho (této) nemovitosti, aby k ní byl umožněn přístup i bez přítomnosti zákazníka.

Veškerá zařízení počínající v přípojkové skříni a sloužící buď pro účely přímé spotřeby a konečného využití elektřiny (odběrné elektrické zařízení konečného zákazníka) a/nebo sloužící za společnou domovní instalaci v bytových domech pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky, se považují za přívodní vedení za přípojkovou skříní směrem k zákazníkovi. Přívodní vedení začíná odbočením od jisticích prvků nebo přípojnic v přípojkové skříni pro připojení dané nemovitosti. Upevňovací šrouby nebo svorky (jakéhokoliv provedení) v přípojkové skříni jsou součástí přívodního vedení. Přívodní vedení – společná domovní instalace, není součástí elektrické přípojky, je součástí elektrického zařízení nemovitosti (viz zákon č. 458/2000 Sb. § 45, odst. 12). Vlastník dotčené nemovitosti je dle zákona č. 458/2000 Sb. povinen (kromě dalšího) udržovat společnou domovní instalaci sloužící pro dodávku elektřiny více odběratelům ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům.

Poznámka: Zákon č. 458/2000 Sb. v § 45 uvádí způsob ukončení elektrických přípojek v případech, kdy není zřízena přípojková skříň. Toto ustanovení, které se týká též přípojek provedených před nabytím účinnosti dříve platné ČSN 33 3320 z 5. 1. 1989 (např. přípojek provedených dle normy s účinností od 18. 7. 1980) upřesňuje ukončení přípojek takto:

- není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu;
- není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

Elektrická přípojka zřízená po nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. nebyla obecně součástí distribuční soustavy, byla však vždy a je nadále součástí elektrizační soustavy České republiky.

Novelou energetického zákona vydanou zákonem č. 158/2009 Sb. dochází ke změně definice distribuční soustavy (viz § 2 odst. 2 písmeno a) bod 1 zákona), dle které se elektrické přípojky ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy též stávají součástí distribuční soustavy.

Provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě žádosti o připojení sdělit žadateli formou stanoviska k žádosti podmínky a způsob připojení k zařízení distribuční soustavy, včetně údajů a pokynů pro bezpečné a hospodárné zřízení (v případech žadatelem hrazené) elektrické přípojky.